Bodláková válka
Když jsem se za podvečerního soumraku zastavil k odpočinku pod mohutným platanem, rázem jsem si uvědomil, že se nám dny už zase začínají krátit. Je kouzelné babí léto a dovolil bych si konstatovat, že je takové jak má být, naprosto předpisové. Pavoučí vlákna poletují vzduchem jako šedé babské vlasy, neklamné to znamení počínajícího podzimu. Za chladných rán se v pavučinách usadí v miniaturních průsvitných korálcích rosa a když zlatavé paprsky slunce dopadnou na velejemnou tkaninu, nevšední úkaz je na světě.... Na Karlštejně se tradičně konalo vinobraní, červený a bílý burčák tekl proudem, jedly se vynikající opražené a v cukru obalené mandle třebas v kombinaci s trdlem nebo i langošem, vzduch se prosytil úžasnou vůní dřevěného uhlí se směsí opečených klobás a masíček. Ani Půděcí nepřišla zkrátka, parťačka jí z trhu přinesla dva preclíky, aby si taky pošmákla. A copak se děje v tuto dobu na pastvinách? Stádo se pohybuje po Velkém výběhu, který je nyní propojen s Keříčkáčem, tudíž se pastevní teritorium notně rozšířilo. Tři grácie Odý, Lagů a Amík putují bok po boku, seřazené podle velikosti, využívajíce možnosti volby mezi pastvou a senem, které se nachází v krmelcích. Někdy se na sebe šklebí, dokážou se taky pohádat, ale vesměs to jsou takové ty normální holčičí šarvátky. Ovšem během říje je poněkud náročnější s nimi vyjít. I mírumilovná konice Odettice se promění v rebélii a vykazuje známky neochoty ke spolupráci. Jako onehdá. Parťačka si to přihasila do výběhu a uviděla Od, kterak stojí spolu s ostatními v přístřechu. Jako vždy na ní již z dáli halekala, aby ji přivolala, avšak marně, mademoiselle Bellemoise stála jak přibitá a evidentně se nemínila hnout z místa. Když nejde Óda k parťačce, musí jít parťačka k Ódě....i vydala se za ní, nasadila jí ohlávku a odvedla jí až k cisterně s vodou. Tam nejdříve proběhla očista dočista a poté se pustily do přátelských her. V momentě, kdy se parťačka od peršeronky vzdálila tak, aby ona mohla chodit okolo ní na kruhu, vytrhla se a odklusala zpátky za stádem. Parťačka v duchu kapánek zuřila, ale vydala se k přístřešku a znovu milou Odett odvedla tam, odkud prchla. Jenže celá situace se opakovala. No dobrá, pomyslela si parťačka, nechám tě tedy proběhnout moje milá, jak si přeješ. A tak se stalo. Po několika minutách běhu udýchaná a zpocená Odett vyhodnotila, že vzdoru bylo dost a tak po chvíli váhání se nakonec připojila k parťačce. Odešly spolu a v poklidu dokončily, co bylo v plánu. Přihlížejícímu však neuniklo, kterak se Půdice šklebí, asi jako by právě pozřela minimálně deset citrónů a kilo šťovíku naráz, a po propuštění ihned odkráčela za vydatného sekání ocáskem, aby dala jednoznačně najevo, co si o tom všem myslí. Byla sakramentsky uražená. Vidíte, říje je komplikované období a je leckdy lepší nechat kobylu kobylou a odejít, teda pokud tak učinit můžete... Jo a do toho všeho ještě zuří bodláková válka. Hotové bodlákové dopuštění! Co už parťačka spotřebovala rozčesávače, aby ty šílené zašmodrchance byla štont rozplést. Nejúděsnější je to vždycky v ofině. Parťačka podezírá Půďu, že si ty bodláky aplikuje naschvál, aby si udělala trvalou ondulaci. Jednou jich vymotala deset a chvílemi propadala skepsi, že ty ostnité kulaté ničemníky už nikdy v životě neodstraní. Domlouvá černokněžnici, aby se těmto rostlinám raději obloukem vyhnula, avšak módní trend letošního podzimu se nese ve znamení bodlákových ozdob v čupřině, hřívě, ale i ocásku a Francouzská lady chce být rozhodně in. Na každý pád se moje děvčata snaží dodržet jezdeckou linku a chodí na vyjížďky někdy samy, anebo s Vandalínem. Tož, ať jim podkověnky zvoní, a modleme se bossanova, ať je letos mírná zima! Užívejte života naplno. Adieu Váš Šíba.